Pohled do historie školy v Kratonohách

Kratonohy jsou malá vesnice západně od Hradce Králové. První písemné zmínky o vesnici jsou z roku 1316 – Cratonoh. Jméno vsi je prý odvozeno od ironické přezdívky některých lidí ze vsi- kratonožka, kraťnoha. První zmínka o škole v Kratonohách je z obecní kroniky z roku 1720. „ Dne 2.januari 1720 shořela škola skrze neopatrnost Václava Čížka jeho ženy. Spodek se ale obhájil – předně s pomocí Boží, za druhé skrze veliký sníh, kdež jej na střechách na půl lokte leželo, za třetí dělal se led u pivovaru a jak se oheň vzňal, lidé běželi a hákama vrch strhli a tudy oheň uhasili. Kdyby toho nebylo, Bůh sám ví, kde by se to až zastavilo.“ Dále jsou dějiny školy popsány ve 4 svazcích kronik. Tři jsou uloženy ve Státním archívu v Hradci Králové, čtvrtá je uložena ve škole.

• 1.kronika –„Pamětní kniha obecné školy v Kratonohách založena roku 1874“ historie školy od 1874 do roku 1921
• 2.kronika – od roku 1921 do roku 1940, od roku 1946 do roku 1978
• 3. kronika od roku 1940 do roku 1946
• 4. kronika od roku 1978 do současnosti

V kronikách jsou v historických souvislostech zmíněna všechna významná období našich dějin: život v Rakousko-Uherské monarchii, I. sv. válka, vznik samostatného Československého státu, II. sv. válka, období budování socialistického státu, současnost. V každém období politická situace ovlivňovala život ve škole.

První zmínka o škole je z roku 1720, tehdy byl řídícím učitelem Václav Čížek.Od roku 1737 až do roku 1839 vedl školu řídící učitel Václav Kovanda a po jeho odchodu jeho synové. Dalším významným pedagogem, který působil celých 47 let byl Josef Alois Křepela. Po jeho odchodu na odpočinek byl řídícím učitelem Josef Čihák. Řídící učitelé působili na škole většinou dlouhou dobu, jen v období po II. sv.válce do roku 1955 byl dosazen každý rok jiný ředitel. Z roku 1892 je v kronice tento zápis:

„Učitelský sbor a jejich plat:

• pan řídící učitel Josef Číhák – roční plat 760 zlatých
• definitivní učitel Josef Blatník – 540 zlatých
• mladší učitel František Jirsák – 350 zlatých
• industriální učitelka Marie Blatníková – 162 zlatých.“

K učitelskému sboru patřil ještě pan farář, který vyučoval náboženství. Škola v Kratonohách byla trojtřídní nebo čtyřtřídní. Až do roku 1946 se zde učily děti od 6 do 14 let ve 3 nebo 4 třídách. Po válce byla škola trojtřídní nebo dvojtřídní pro děti od 6 do 10 let. Do této školy chodily a chodí děti z přilehlých vesnic Obědovice a Michnovka. Na konci 19.století navštěvovalo školu kolem 300 dětí, ve 20.letech 20.století je to kolem 170 dětí, v letech 1952/53 jsou to 93 žáci a v současné době školu navštěvuje 40 žáků. Také historie školní budovy je zajímavá. Do roku 1878 se učilo ve staré škole. „Roku 1877 bylo konečně po několikaletém o tom mluvení a jednání přistoupeno ke stavbě nové školní budovy zdejší.“ Původní rozpočet 16 200 zlatých nebyl schválen. Byl snížen na 13 900 zlatých. Za tuto částku však nechtěl školu nikdo postavit, proto musela být zvýšena na 14800 zlatých. V roce 1877 byly vykopané základy a sklep. Dne 3.srpna 1878 byla budova dokončena. „Dne 1. září důstojným panem Horáčkem, farářem místním posvěcena byla a sice následovně. Před Velkými službami Božími šlo se průvodem z chrámu Páně za hlaholu zvonů a místní hudby k nové školní budově, kdež u vchodu držel důstojný pan Horáček slavnostní řeč poukázav na důležitost školního vyučování a škol. Vybízel přitom školní mládež k pilnému navštěvování školy a neúnavnému sebevzdělávání.“ V dalších letech se školní budova jen opravovala. Nejvíce problémů bylo se záchodky, které byly za školou a často byly v nevyhovujícím stavu. Velká rekonstrukce školy proběhla v roce 1923. Opravovala se římsa, omítka a byla vsazena nová okna. Je o ní tento zápis : „ Celkový vzhled zazděním oken poněkud utrpěl, než prázdná plocha vyplněna byla umělecky provedenými reliéfy : arciučitele Jana Amosa Komenského a mileného presidenta T.G.Masaryka, jež modeloval akad. sochař Srdinko v Hradci Králové a odlil štukatér Jirotka. Náklad na opravy celé školy je značný 20 000,-Kč. Za to budova v nynějším stavu zdobí obec zásluhou pp. členů místní školní rady, kteří o to se přičinili. Nově upravená budova školní sloužiž k zdaru a prospěchu mládeže a budiž ku cti všeho poplatnictva.“ V novodobé historii školy byla v roce 1992 zmodernizována celá spodní část školy a v roce 2004 celé první poschodí – podlahy, el.rozvody. Jak probíhal život ve škole? V době Rakousko – Uherska se v kronice opakují zápisy a oslavách jmenin a narozenin císařského páru, jsou jmenováni dobrodincové školy, popisovány zkoušky z náboženství, církevní svátky,uvedeny životopisy učitelů. Školní rok byl vždy ukončen bohoslužbami.

Zajímavě jsou popsány významné události, např. výstava v Hradci Králové v roce 1894: „O prázdninách roku 1894 odbývána v Hradci Králové výstava krajinská. Mnoho lidí se jí po celou dobu jejího trvání zúčastnilo. Také občané zdejší, vypravivše tři žebřinové vozy zdobené chvojím a prápory v barvách národních, se jí dne 19.srpna zúčastnili. Na to dne 23.srpna byla vypravena mládež školní pod dozorem učitele zdejšího Josefa Blatníka. Poskytnuty od obce 4 okrášlené žebřinové vozy. Všech dětí do výstavy jedoucích bylo 120. Na zpáteční cestě děti nadšením prodchnuté po celou dobu z Hradce do Kratonoh zpívaly školní písně i písně vlastenecké, jak se jim ve škole naučily. Ten den mají děti trvale v paměti.“ Ukončení školního roku 1897/8 je popsáno takto : „ Školní rok 1897-8 ukončen vycházkou dětí do Michnovky dne 14.července – ve čtvrtek odpoledne. Tam na prostranství u lesa si děti hrály, zpívaly a deklamovaly. Na to dostaly třešně a housku na účet slovutné místní školní rady. Po tomto malém občerstvení nastoupena za zpěvu k večeru zpáteční cesta do Kratonoh. Druhý den 15.července – slavné služby Boží a ambrozianský chvalozpěv „Tebe Boha, chválíme“. Načež rozdány školní zprávy.“ Období I.sv.války je popisováno podrobně a ze zápisů je možné číst, jak těžká doba to byla. Školní rok 1914/15 začal za velice pohnutých okolností. Na vojnu odešel zdejší učitel Karel Paclt. C.k. okresní hejtmanství vybídlo ke sbírání ostružinového listí vojákům na čaj. „ K vybídnutí c.k. zemské školní rady zavedeno při ženských ručních pracích pletení vlněných potřeb pro vojáky v poli. Sbírka na vlnu vynesla K 31,-, k níž místní školní rada přispěla K 10,- a vzrostla na K 41,-, začež zhotoveno 13 kuklí, 8 párů nákolenic, 10 párů ponožek, 17 párů nátepniček a odevzdáno bylo dámskému spolku Červeného kříže v Hradci Králové.“ V prosinci byl odveden učitel Josef Janský k zeměbraneckému pluku č.11 v Jičíně. Bylo zavedeno polodenní vyučování a omezen počet hodin. Ve válečných letech žáci vynechávali školní docházku, protože museli pomáhat na poli a v domácnosti. Na školních zahradách se musela pěstovat zelenina. Konaly se sbírky vlny, kaučuku, ostružiníkového a maliníkového listí. Roku 1915 byly zavedeny lístky na mouku, chléb, cukr a kávu. „ Učitelé ve válce – Karel Paclt na východní frontě hned na začátku války onemocněl úplavicí a když Rusové zabrali východní Halič, zajat byl v nemoci. V té době nezvěstný. Do ruského zajetí upadl Rudolf Medek. J.Tvrzský raněn byl do nohy.“

Zápis z roku 1916/17 :

„ Následkem válečných poměrů, nedostatku obuvi a teplého šatstva i z nedbalosti byla docházka školní špatná, zvláště ve vyšší třídě. Rovněž i prospěch špatný, neboť i děti školu navštěvující nejevily dosti snahy, byly k učení otupěly. I v chování vyskytly se případy mravního poklesu.“ V těchto letech byly každou zimu uhelné prázdniny. V kraji řádila úplavice, tyf a španělská chřipka – mnoho lidí i dětí onemocnělo, někteří zemřeli.

Zápis z roku 1917/18 :

„ Prospěch a mravy- Docházka se málo zlepšila. Prospěch byl míň dobrý následkem špatné docházky a více ještě nedostatkem zájmu rodičů o píli svých dětí. A kde otcové byli na vojně, stěžují si matky na neposlušnost svých dětí. Krádeže i peněz, potravin, pych na polích, v zahradách i v lesích se množily.“ Nařízením c.k.okresní školní rady se dne 29.července 1918 uvádí se na paměť zákaz zpívání písně „Hej Slované“. Ve škole se od října do ledna vyučovalo nejprve částečně, potom se vyučovat přestalo.

Ze zápisu o období vzniku republiky je zřejmé, s jakým nadšením lidé prožívali konec války a vznik samostatné republiky. „Dne 10. listopadu se konal slavnostní průvod v Kratonohách. Průvodu účastnilo se občanstvo, všechny místní spolky a školní mládež. Za hlaholu zvonů a hudby ubíral se průvod na volné prostranství v západním konci vesnice, kdež v radostné náladě promluvil místní učitel Josef Machač vznešenou řeč. Žák Josef Bačina a žákyně Marie Kholová přednesli přiléhající básně a všichni nadšeně provolávali slávu našim osvoboditelům, prvnímu presidentu naší republiky dr. Tomáši G. Masarykovi a presidentu amerických států Wilsonovi. Zazpívána byla naše národní hymna Kde domov můj a Hej, Slované.“ Pro učitele a pro celé školství nastala úplně nová situace, kterou charakterizují tato slova : „Podle nových nařízení stal se učitel politicky a nábožensky svobodný a byl uskutečněn jeho dávný ideál, aby mohl vésti mládež v duchu českém, v duchu republikánském.“ Zápisy o životě školy v dalších letech jsou podobné. Popisují odstranění všech symbolů rakouské poroby, pořádání oslav ke jmeninám a narozeninám presidenta republiky, zasazování lip, byla hrána divadelní představení – Lucerna, Jan Žižka, Blaničtí rytíři, pořádány akademie k výročí mistra Jana Husa a J.A. Komenského, oslavy k výročí A.Jiráska. Byly pořádány vlastivědné výlety, např. na Kunětickou horu.

V zápise z roku 1924/25 se objevuje zmínka o pořádání vánoční besídky pro rodiče a dětského dne. V tomto roce byl ve škole ustaven dorost Červeného kříže s 65 členy. „Konány aspoň pokusy všech předpisů a stanov : samospráva žáků, opatrování těla, šetření svého a bližního zdraví, vzájemnost, pomoc spolužákům chudým a neduživým.“ V roce 1926/27 je uveden záznam, nad kterým se v dnešním přetechnizovaném světě pousmějeme. „Dobrodincové školy - Vzácný náš příznivec pan Josef Mejstřík 26.února daroval škole krásnou 5lampovou rádiovou stanici „Radieta Grand“ s velkým amplionem, akumulátorem, suchou anodovou baterií. Žákům stanice působí nadšení a nesmírnou radost.“ Ve školním roce 1928/29 se konaly oslavy 10.výročí čsl.samostatnosti a 50leté jubileum školní budovy. Pod reliéfy J.A.Komenského a T.G.Masaryka byly provedeny na štítech zlacené nápisy:

„Vláda věcí tvých se opět navrátí, o lide český.“ 1628-1928
„Pravda vítězí!“
„Obětem světové války 1914-1918.“ Sokol 1928

Září roku 1937 požívali učitelé i děti s velkým smutkem. Velmi dojemný zápis je toho dokladem. „Dne 14.září dotlouklo na zámku v Lánech zlaté srdce jednoho z největších lidí celého světa a největšího Čecha, který celý svůj život věnoval svému národu. Dohaslo oko, které jen s láskou hledělo na každého spoluobčana, zemřel první občan republiky president Osvoboditel T.G.Masaryk.“ Dne 17.září 1937 se konala smuteční slavnost ve škole.

Druhá kronika musela být v roce 1939 odevzdána. Zápisy ve třetí kronice jsou jen z období II.sv.války a jsou velmi stručné. Učitelský sbor byl pravděpodobně dosazován, protože se v těchto letech každý rok měnil. Každého roku v březnu byl proslov ředitele školy k výročí založení Protektorátu Čechy a Morava. V dubnu byly oslavy narozenin Vůdce a říšského kancléře A.Hitlera. V roce 1941 byla usnesením školní rady školní budova zdarma propůjčena nově založené lidové hospodářské škole od 1.11. do 31.3. V roce 1941/42 byly vánoční prázdniny do 3.března. Žáci ve škole se učili němčinu, učitelé museli složit ústní i písemnou zkoušku z němčiny. Probíhaly kursy protiletecké obrany. Ve válečných letech navštěvovalo školu kolem 130 žáků.

Poslední zápis popisuje konec války. „V pátek 4.května 1945 byl německý nápis na budově odstraněn a zavěšen opět český nápis ŠKOLA. V sobotu 5.května 1945 počalo povstání v Praze a mnohých městech a vesnicích. Jelikož v následujících dnech byla státní silnice přeplněna prchajícími německými vojsky a pro přestřelky byla špatná bezpečnost, bylo na škole od 7/5 do 22/5 revoluční pásmo. Dne 9.května o 9.hod.dopolední se objevily mezi prchajícími vojsky německými první tanky slavné naší osvoboditelky, která nám přivezla po 6leté okupaci krvelačnými a ukrutnými němci opět osvobození. Radost z něho byla kalena smutkem nad obětmi, které naše obec přinesla na oltář vlasti. Dne 23.května se zúčastnila školní mládež pohřbu plukovníka Františka Čiháka, syna zdejšího řídícího učitele, který po sedmiměsíčním vězení na Malé pevnosti v Terezíně se 9.V. vrátil s podlomeným zdravím a 19.května zemřel. Byl zatčen jako okrskový velitel podzemního odboje parašutisty „Velký Josef“.

Roky 1946 – 1978 jsou popsané opět ve druhé kronice.

Zápisy o budování socialistického státu jsou si velmi podobné. Popisují pionýrské hnutí, činnost SRPŠ, pořádání budovatelských táborů, oslavy Dne armády, práci mičurinského kroužku. Byly organizovány výchovné kampaně k oslavám narozenin akademika Z.Nejedlého, volby nového presidenta Novotného, květnové oslavy. Počet žáků klesal. V roce 1952 navštěvovali školu 93 žáci, v roce 1972 to bylo 46 žáků.